I v letošním roce Klub českých turistů Hodslavice uskutečnil ve dnech 18. - 20. února 2005 zimní výlet, tentokrát na Bílý Kříž. Pevně stanovený odjezd v 09:00 hod. se i tentokráte asi o třicet minut opozdil, ale i přes to s dobrou náladou jsme osobními auty vyjeli přes Kunčice pod Ondřejníkem, Ostravici do turistického centra Bílý Kříž, který se nachází na hranicích se Slovenskem, severně od hraničního přechodu Konečná. Zvláště od rozcestí na Černé jsme ocenili dobře míněné rady, že si s sebou máme vzít sněhové řetězy a jen za jejich pomoci se nám podařilo dojet do cíle.

Poté co se nám podařilo zaparkovat automobily, probrodili jsme se sněhem do soukromé chaty, kde jsme byli ubytováni a prožili u kytary příjemný večer.

Druhý den ráno jsme vyrazili na hlavní túru - na dvanáct kilometrů vzdálenou Kolářovu chatu na Slavíči. Po desáté hodině jsme u hotelu Kysuca připevnili běžky a po červené turistické značce vystoupili na hřeben a dále pokračovali za perfektních sněhových podmínek po hranicích se Slovenskem k cíli. Vzhledem k tomu, že byli mezi námi i turisté, kteří na běžkách začínali, přizpůsobili jsme této skutečnosti tempo a za rad zkušenějších běžkařů pokračovali dál. V polovině trasy jsme se rozdělili, protože dorazit na Slavíč a vrátit se zpět bylo nad síly našich začátečníků. Proto pod dohledem zkušených turistek Jarky Kudělkové a Hanky Býmové se dívčí část skupiny vrátila zpět. Mužská část, za doprovodu Elišky Janské, pokračovala dál.

Příjemnou trasou, kdy se střídalo menší stoupání s klesáním jsme do cíle na Kolářově chatě na Slavíči, která je ve výšce 1000 m, přijeli ve 13.20 hodin. Zde jsme se občerstvili, odpočinuli si a o půl třetí vyjeli na zpáteční cestu. Po zdolání sjezdovky pod chatou, jsme delším stoupáním vyjeli na hřeben a směřovali k hotelu Sulov, kde na nás čekaly holky. Cestou zpět už bylo sjezdů o něco víc a tak jsme mohli porovnat a důvěrně pojmenovat různé druhy pádů od známých prdeláků /Eliška/, přes tygry /Lešek Janský, Radim Holeňa/ a dokonce pštrosy /Tomáš Kresta/. Do sněhu se padalo opravdu jak do peřin, a proto v dobré náladě jsme se v pět hodin večer setkali v hotelu Sulov s ostatními.

V neděli 2. února jsme si zabalili věci, které jsme odnesli do aut a na běžkách o půl jedenácté dopoledne vyjeli na pět a půl kilometrů vzdálenou Grůň. Tentokrát jsme si stanovili cíl v hotelu Charbulák, který je jedním z nejstarších v Beskydech a je známý častými návštěvami básníka Petra Bezruče. Cestou se projevily zkušenosti z předchozího dne a pádů bylo jen několik. K hotelu jsme přijeli v 13.30 hodin. Po občerstvení jsme se opět rozdělili. Pepin Býma, Tomáš Kresta a Lešek Janský se vrátili zpět na Bílý Kříž pro auta. Ostatní pokračovali na Staré Hamry, kde jsme se všichni setkali. Pak už nás čekala jen cesta zpět.
Výletu se zúčastnili Zdenka, Tomáš a Nikola Krestovi, Pepin Býma, Míša Krumpolcová, Hanka Býmová, Jarka Kudělková, Radim Holeňa, Eliška a Lešek Janští.

S h r n u t í
Trasa od hotelu Kysuca na Kolářovu chatu na Slavíči 12 km je vhodná pro středně zkušené lyžaře. Není zde žádné náročné stoupání a za vhodných sněhových podmínek zde není žádné nebezpečné klesání. Trasa je v naprosté většině dostatečně široká a dá se dobře plužit. Občerstvení na Slavíči je dobré, poměrně rychlé. V chatě jsou dvě části pro hosty u větší části je nápis jen pro ubytované hosty, ale je přístupná všem návštěvníkům. V době naší přítomnosti jsme si jídlo i pití museli objednat u pultu a odnést ke stolům.
V restauraci hotelu Sulov bylo chladno, což je po delší trase dost nepříjemné. Ve všech restauracích, které jsme navštívili byly ceny příznivé.

Trasa na Grůň - 5,5 km je vhodná za dobrých sněhových podmínek i pro začátečníky. Trasa po celé délce široká, bez většího stoupání či nebezpečného klesání. Občerstvení na hotelu Charbulák velmi dobré, rychlé. V hotelu bylo teplo, ceny příznivé.

--další fotografie najedete ve fotogalerii turistika Hodslavice--